9:00 – Někteří starostliví rodičové ještě stále přinášeli věci, které by jejich ratolest mohla potřebovat. Převažovaly spacáky, přímotopy a doplňky do soukromých lékárniček.
9:30 – První vyrazilo auto nacpané batohy, kufry a všelijakými cestovními zavazadly. Poté jsme vyrazili i my. Rozdělení do dvou skupin, lehce nesměle, ale nakonec přesto.
11:00 – Ani nemůžu popsat pocity euforie, které jsem zažívala, když jsem zesedla z kola na Ramzové. Tedy přesněji na vrcholku Ramzové. Začalo více pršet, a tak jsme vyjeli dál.
13:30 – V nekonečném lidově řečeno slejváku nás uvítal roztomilý areál v Rudě nad Moravou. Strhali jsme ze sebe mokré kusy oblečení. Dali jsme si příjemnou minutovou horkou sprchu a usedli jsme s čajem k přímotopům do familiérních chatek.
Neděle
Pan Pavelka nám pomohl se zorientovat v centru Rudy, která se pro nás na pár dnů stane domovem. Ukázal nám vietnamský obchod „Zlatý drak,“ opravnu kol, nádraží a benzínovou pumpu (kdybychom někdo potřebovali.) Poté s námi projel přilehlé obce. To vše s úsměvem, vtipem a dostatečnou energií. Hned na to jsme se zúčastnili základní vodácké lekce - prozatím na suchu. Stejně energicky jako pan P. nás uvítali na vodě také pan Jarda a pan Pavel. Na schůzi dojel i náš milovaný třídní učitel. Den jsme zakončili nad horkým čajem.
Pondělí
Výlety po okolí na kole, pokročení v kurzu vodáckém (zatím na rybníku). Zlatý drak nebo Coop, schůze a následovné trochu jiné večerní schůze na chatkách. Někteří spali v teple chatek, některým byla příjemnější hamaka.
Úterý
Další kratší výlety na kolech, koupání v jezeře nebo v bazéně. Počasí se zlepšuje na patnáct stupňů, venku se hrají hry, nosí se kraťasy. Zlepšují se nálady, jsou první lehké úrazy, výměny duší. Kluci si vyvařují, holky se spokojí s čínskou specialitou. Navečer začíná opět pršet.
Středa
První kurzy v řece, na které navazuje koupání se v řece, sjíždění jezů. Nás to stálo úsilí, vodáky zase lehké nervy. Delší výlety na kolech, tentokrát tříhodinové, samé kopce. Musím dát za pravdu panu Pavelkovi, že sjezdy vždy stojí za tu dřinu nahoru. Únava se projevuje a počasí se stále kazí. Diskuze s učiteli, konverzace o víře, hry a spánek.
Čtvrtek
Štíty a nezapomenutelné zážitky. Tréninky akrobatických skoků na lyžích, nehorázná zima. Šumperk a hodinová pauza na skvělé kafe a opětovné setkání s civilizací. Poslední voda ve stylu hry, paní Jurníková jako herečka. Vodáci i pedagogický doprovod nám chtěli vylepšit zážitek! Všichni mokří, hodně smíchu a veselí. Poslední večer byl některými oslavován sezením s přáteli, někteří ho oslavovali ve snech.
Pátek
První hezké počasí, cesta zpátky do našeho rodného městečka. Jeden defekt na kole. Zkráceně a stručně: Všichni jsme dojeli a všichni jsme přežili.
Je to jako vždy... Když něco nezkusíte, tak nebudete nikdy vědět. Někteří si našli k vodě cestu, někteří už nikdy nesednou na kolo. Někteří se naučili méně, někteří více. Každopádně jsme zažili další událost jako třída. Co je tedy výsledkem tohoto kurzu? Já jsem si vytvořila nové vzpomínky s lidmi, které mám ráda. A ostatní? Myslím, že každý si něco odnesl. A co? To už je jejich věc.
Karin N. (septima A)
----------------------
Fotografie z kurzu:
----------------------
