Nejen fyzikální prohlídka Prahy
Jednodenní výlet do Prahy si sice vyžádal pár, dnes již bezpředmětných, nepříjemností, třeba že započal poněkud brzo ráno, pro někoho možná dokonce až moc pozdě v noci; zpět domů jsme se nevrátili zrovna tak, abychom stihli Večerníček, nehledě na to, že z celého dne jsme osm hodin proseděli v dopravních prostředcích. My z 1. C však víme, že všechny nedostatky byly nutností pro perfektní výlet, který měl přijít.
Setkali jsme se ve 4:40 na vlakovém nádraží Jeseník v dobré náladě a s úsměvem.
Následovala dlouhá, čtyřhodinová cesta do Prahy vlakem, se dvěma přestupy, již jsme strávili povídáním si, hraním karetních her (což zahrnuje i věštění budoucnosti z karet), či dospáváním.
A pak jsme se konečně ocitli v našem hlavním městě. První historická zastávka se konala na Univerzitě Karlově, respektive v její části Karolinum. Prohlédli jsme si Velkou aulu, kde se pořádají imatrikulace a promoce Univerzity Karlovy a společně se vnořili do starodávné atmosféry tohoto místa.
Poté jsme se přesunuli k Národnímu muzeu a dovnitř vstoupili vzápětí, bez žádných velkých front, díky naší rezervaci. Zhlédli jsme exhibici pořádanou na oslavu stého výročí založení republiky na téma Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava. Měli jsme samostatně namířeno i do jiných částí muzea, ale nic moc k vidění bohužel nebylo, z důvodu probíhající rekonstrukce.
Po nabitém kulturním programu jsme obdrželi dvouhodinové oddechnutí v podobě rozchodu po Praze. Využili jsme jej náležitě, buďto v nákupním centru Palladium, občerstvováním ve Starbucks a podobných prodejnách, dalšími prohlídkami různých budov zadarmo, stále v rámci stého výročí, nebo jen potulováním po okolí.
Před druhou hodinou odpoledne jsme se sešli u Stavovského divadla u strašidelné sochy Piety, abychom ve 14 hodin mohli na Staroměstském náměstí a pozorovat pohybující se Orloj v celé jeho nově zrekonstruované kráse. Zjistili jsme, díky panu učiteli Malému a jeho „fyzikální prohlídce Prahy“, k čemu všemu na Orloji slouží všechna ta složitá „udělátka“.
Následovala prohlídka výstavy Czech Press Photo, což považuji za neuvěřitelný zážitek. Čeští autoři kvalitních a nádherně zpracovaných fotek zasadili do obrazu aktuální i citlivá témata celého světa, čímž jej vyobrazili takový, jaký v této době skutečně je, se všemi jeho problémy i radostmi.
Poslední částí našeho výletu se stala výstava insignií Univerzity Karlovy, které nejsou běžně k vidění. Mohli jsme spatřit nádherná, složitá a vznešená žezla všech hrdých fakult Karlovy univerzity.
Ačkoli jsme neměli možnost vstoupit dále, všechny naše srazy se konaly před Stavovským divadlem, u strašidelné sochy Piety.
Následná cesta domů byla již poněkud klidnější než ta do Prahy … a kdo by se nám také mohl divit? Vždyť za jeden den jsme toho stačili spatřit tolik! Prahu a mnoho z její krásy, kterou nám zase předložila jako důkaz své jedinečnosti. Výlet nám dokázal, že se vyplatilo vstát tak brzy a ukázal, že nepotřebujeme ve velkoměstě strávit týden, abychom pochopili jeho poselství.
Dominika Szkipalová
